VEŠKERÁ PŘIPOUTANOST ODPADNE SAMA, STEJNĚ JAKO PLACENTA
VEŠKERÁ PŘIPOUTANOST ODPADNE SAMA, STEJNĚ JAKO PLACENTA

Mary Ceallaigh, B.A. Human Development, Certified Yoga Teacher Midwifery Consultant

Co je to vlastně lotosový porod?
Jedná se o porodní praxi udržení celistvosti dítěte, která vychází z principu nedotknutelnosti novorozence. Základem je neoddělení placenty, čímž je mimo jiné zabráněno vytvoření cesty pro vstup potenciální pupeční infekce. Lotosový porod se také nazývá „Nepřestřižení pupečníku" nebo „Praxe pupeční integrity." Děťátko, pupeční šňůra a placenta jsou bráni jako jeden celek, protože všichni pochází ze stejného zdroje buněk (vajíčko a spermie), jsou jednotkou molekul stejného původu.
Krátký lotosový porod (přestřižení šňůry, která je zevnitř plně zatáhnutá a scvrknutá 4-6 hodin po porodu) je častou praxí tradičních porodních praktik a původních kultur veškerých náboženství světa. Plný lotosový porod (neoddělení umožňující pupečníku zcela vyschnout a přirozeně odpadnout) bylo praxí zmiňovanou v denících raných osadníků na americkém Západě, ze kterých vzešli někteří z nejodolnějších potomků americké historie, kteří plně oceňovali vše, co měli.
Praxe pupeční integrity je běžným postupem v porodních centrech Bali Bumi Sehat Yayasan a informovaná žena si tuto možnost může zvolit na celém světě, bez ohledu na to, kde se porod odehrává (porodní centrum, domov, nemocnice/ porodnice). Podle Rachany Shivam, editorky knihy „Lotosový porod," se lotosové porody odehrávají v řadě fakultních nemocnic a vyvíjí se i specializované navazující vzdělávání na toto téma.

Jaká je vazba mezi Lotosovým porodem a principy Jógy?
Praxe „Neoddělování" byla znovu oživena moderními jógu praktikujícími rodiči, kteří v 80. letech zkoumali přirozený porod – i z tohoto důvodu se mu začalo říkat „lotosový porod," což propojuje úctu vůči nedotčenému miminku jako "posvátnému" dítěti s úctou k praktikám podporujícím porod bez násilí (Viz např.: kniha Porod bez násilí francouzského porodníka Fredericka Leboyera).
Ahimsa - nenásilí v činech a myšlení vůči sama sobě a okolí - je plodem praxe jógy a základní hodnota jogínského životního stylu. Právě díky textům a vedení Gandhiho v duchu Ahimsa byla Indie osvobozena z britského kolonialismu, a pochody inspirované občanskými právy Matina Luthera Kinga mladšího následovaly brzy poté. Existuje široké spektrum různých úrovní Ahimsa zprostředkovaných různými západními porodnicemi a dulami, v závislosti na jejich tréningu, hodnotách a osobním růstu. Volba porodu s postojem Ahimsa může vytvořit neuvěřitelné uvolnění tvůrčích energií, osvobodit potenciál porodu, raného rodičovství a umožnit tak zkušenost plnou míru pro celé lidstvo.
Plně vědomé nedotčené lidské dítě v sobě nese vnitřní vesmír plného potenciálu, stejně jako lotosový květ, jehož semena jsou vlastně embrya malých rostlinek obsahující vše potřebné, aby mohla „rozkvést a pokračovat v kvetení." Pupeční šňůra – stvol, který vystupuje z placenty, má rozmanité nápadné podobnosti s listem a stonkem lotosu. Mladý stvol lotosu je velmi silný, přesto flexibilní, stejně jako pupeční šňůra. Lotosový list má velmi podobnou paprsčitou žilnatinu s plodovou stranou placenty. A lotosová semena a kořeny jsou velmi silnou omlazující medicínou na východě.
Základním principem filosofie jogínského mistrovství sebeovládání je dosažení stavu, kdy „veškerá připoutanost odpadne," lekce, se kterou, jak se zdá, většina moderních lidí stráví roky bojů. Ti perfektně zkušení v jemném „prolomení vpřed" vidí obdobný proces i v odpadnutí suchého pupečníku. Jiným principem jógy je posvátnost prvních 40ti dnů (šest týdnů) po porodu, jako meditativní ústraní matka-dítě v hojnosti domácí podpory. Obvykle je toto období pomalejší a vědomější, pokud mu předchází lotosový porod.
Nezaškrcují a následně nestříhají se pupeční šňůry ve všech kulturách na světě během několika minut po porodu?
Kulturní antropologie je říše bohatá na porodní a poporodní tradice odlišující se od rituálů okamžitého odstřihování západní medicíny. Kupříkladu moderní ostrované mírumilovného Bali, překrásné kultury, v níž lidé uctívají krásu ve všem okolo, stále pokračují v starobylé tradici odloženého zaškrcování/oddělování pupečníku (obvykle 2-5 hodin po porodu). Na Bali mají mnoho plných lotosových porodů doma a v porodních centrech.
Ostrované Bali věří, že jsme při porodu doprovázeni čtyřmi neviditelnými bratry – reprezentovanými placentou, pupeční šňůrou, plodovou vodou a žlutou, voskovou látkou, která obaluje pokožku nenarozeného dítěte. Obyvatelé Bali věří, že tito strážci s námi přichází na svět, a během života nás ochraňují. Malé dítě je na Bali od raného dětství vedeno k vědomí toho, že jsou s ním tito čtyři bratři, kamkoli na světě půjde, a že na něj budou vždy dávat pozor. Tito bratři-strážci nesou čtyři ctnosti, které člověk v životě potřebuje pro bezpečí a štěstí: inteligenci, sílu, přátelství a básnictví. Bratři mohou být přivoláni v jakoukoli situaci pro záchranu či podporu, a to tím, že je člověk zná a pěstuje s nimi každodenní vědomé spojení. Když pak člověk zemře, jeho čtyři bratři pomohou posbírat jeho duši na další cestu.
Samotný rituál probíhá tak, že rodiče několik hodin poté, co se dítě narodí, nasbírají co největší množství uvedených čtyř složek a umístí je do kokosového ořechu, aby je u vstupních dveří rodinného domu spálili. Podle obyvatel Bali je toto místo svatým místem odpočinku čtyř bratrů, a je navždy posvátné, jako oltář. Spolu s placentou jsou sem umístěny další předměty – takové, o nichž se věří, že budou mít vliv na budoucnost dítěte. Placenta je považována za dvojče dítěte, proto mohou být přidány i části oblečení dítěte, aby se placenta „oblékla." Na placentu může být darováno několik kapek mateřského mléka. Nádoba je poté zabalena a spálena otcem vedle vstupních dveří jejich domova – napravo pro chlapce, nalevo pro dívku. Pokud se rodina přestěhuje, vykope se placenta a je pohřbena v místě jejich nového domu.
Rodiny jogínů často uchovávají usušený pupečník a „lotosový polštář" zabalené v hedvábí po dobu prvních šesti týdnů před spálením. Mají při tom na vědomí jemný dopad vděčnosti a úcty k prvním 40 dnům (placenta je mnoha původními kmeny označována jako „babička"). Čínská medicína doporučuje placentu vysušit a namlít do kapslí, jelikož obsahuje silné hormony známé i západní medicínou. Ty mohou být pro své blahodárné působení na metabolismu požívány zotavující se matkou.

Co se skrývá za posvátností spojovanou s Lotosovým porodem?
Slovo „sacred" (svatý) pochází z latinského „sacrare" – vztahovat se k něčemu s úctou, zabezpečit před znesvěcením, být povolán respektovat ve spojení s božským, svatým. Mezi lotosem a posvátným porodem existuje řada spojení v mytologii, poezii, jazycích a umění Asie. V tibetském a zen buddhismu je označení „lotosový porod" užíváno ve spojení s duchovními učiteli Gautama-Buddhou a Padmasambhava (Lien-hua Sen), kladoucí důraz na jejich příchod na svět jako na příchod božských dětí. V židovsko-křesťanské tradici se vyskytuje reference na ne-přestřižení pupečníku v knize proroka Ezekiela.

Napříč světem je neoddělování praktikováno různými lidmi v rozmanitých situacích, a snadno ho můžeme vidět i ve způsobu, kterým bylo uvítáno dítě Kristus: proč se vměšovat mezi zářící matku a dítě? Proč vnášet možné riziko infekce v pupeční oblasti? Proč vůbec pomýšlet na oddělení, když jediné, co během prvních dnů po porodu právě se zotavující matka a její kojenec potřebují, je pouto a odpočinek?


Lotosové zrození v souladu s principem nenásilí v činech a myšlení vůči sama sobě a okolí můžete prožít na semináři Lotosový limbický otisk.

Více informací zde


Anglická wiki https://en.wikipedia.org/wiki/Ahimsa, česká wiki (český překlad Ahinsá) https://cs.wikipedia.org/wiki/Ahins%C3%A1

Zdroj: http://www.lotusfertility.com/About_Mary_Ceallaigh_Intuitive_Doula.html