LOTOSOVÝ LIMBICKÝ OTISK - ZROZENÍ VNITŘNÍHO ŠTĚSTÍ
SPECIÁLNÍ SEMINÁŘ, KTERÝ PRACUJE S PORODNÍM TRAUMATEM
(TZV.PAMĚŤOVOU STOPOU, LIMBICKÝM OTISKEM).
JEDINEČNÝ PROGRAM NA ROZPUŠTENÍ PRIMÁRNÍCH TRAUMAT A NALEZENÍ VNITŘNÍHO ŠTĚSTÍ
Přesně to, co před, při a bezprostředně po narození prožijeme, se nám vtiskne jako základní pocit našeho života. Seminář Lotosový limbický otisk nabízí příležitost změnit toto staré naprogramování a znovu prožít zážitek vlastního zrození, tentokrát v lásce a míru. Přirozeným a zcela novým příchodem na svět je možné zhojit primární traumata a začít se cítit tak, jak si to každý z hloubi duše přeje. Lotosový limbický otisk - skupina, na které se můžete znovu narodit - lotosově. http://magazin.maitrea.cz/nez-se-kvet-lotosu-rozvine/
Obsah akce:
Jako miminka v děloze jsme naprogramováni dávat i přijímat lásku a být bezpodmínečně milováni svými rodiči. První zážitek spojený s porodem se otiskne do naší mysli jako prvotní obraz života. Tato představa následně udává, jak se budeme v tomto životě cítit a jaké lidi k sobě budeme přitahovat. Pokud se rodíme v bolestech, oddělí nás od matky a nešetrně s námi zachází, nebudeme se nejspíš cítit nejlépe. Přesně to, co před, při a po narození prožijeme, si odnášíme do života jako standard našeho bytí.
Namísto snahy opravit staré naprogramování můžeme prožít přirozený a zcela nový příchod na svět. To je i náplní našeho semináře. Zjistíte, že je možné vytvořit si nepokřivený vzorec očekávání a otevřít se tak lásce a přijetí.
V rámci semináře vytvoříme prostředí podobné děloze – výživné, něžné a pečující. Účastníci si zde mohou vyléčit svá porodní traumata tím, že nově prožijí zážitek vlastního zrození v lásce a míru tak, jak si to všichni v hloubi duše přejí.
Seminář se zaměřuje na stávající program (momenty z minulosti), změnu zažitých stereotypů, cvičení a techniky založené na řízené programování pomocí metody NLP, dechových cvičeních a dalších systemických technikách.
Seminář je určen:
Pro všechny, kteří chtějí zjistit, jak prožívat svůj život zdravěji.
Maminkám a tatínkům, kterým seminář pomůže získat potřebné informace a zbavit se jak vědomých, tak nevědomých negativních programů. Pak budete moci vidět, slyšet a vnímat své děti nezatíženi a ušetřit je zbytečné bolesti.
Pro pracovníky, jejichž práce se týká porodu: abyste mohli ostatní provádět jejich porody, je vhodné uvědomit si vlastní porodní zážitek.
Pro lektory a učitele, jejichž práce se týká výchovy a vzdělávání dětí, abyste poznali základní příčiny potíží a mohli ostatní vědomě vést.
Lotosové zrození v souladu s principem nenásilí v činech a myšlení vůči sama sobě a okolí můžete prožít na semináři Lotosový limbický otisk pořádaném v Meditačním centru Ordějov.
PORODNÍ TRAUMA
Jak jsme zplozeni, jak probíhá těhotenství a jak vstupujeme na svět, ovlivňuje celý náš život mnohem více, než si většina lidí myslí. Kvalita života, mezilidské vztahy, realizace osobního poslání, to vše je ovlivněno právě těmito okamžiky.
První zážitky spojené se vstupem do těla a později s porodem se otisknou do naší mysli jako prvotní obraz života. Přesně to, co před, při a bezprostředně po narození prožijeme, si odneseme do života jako standard našeho bytí, primární životní pocit, o kterém hovoříme jako o tzv. limbickém otisku.
Limbický otisk je paměťová stopa, která je velmi silně otištěna v každém z nás. Seminář Limbický otisk je terapií prvotního porodního traumatu. Nabízí příležitost změnit toto staré naprogramování a znovu prožít zážitek vlastního zrození, tentokrát v lásce a míru. Novým a přirozeným příchodem na svět je možné zhojit traumata a uložit nové nastavení. Zároveň tím dosáhneme růstu své duše skrze zpracování traumatu a umožníme si realizovat své skutečné poslání na světě. Vedlejším produktem je rovněž skutečnost, že se člověk začne na světě cítit dobře – jako vítaná a milovaná bytost.
Co je porodní trauma?
Porodní trauma můžeme pro lepší pochopení rozdělit na tři části. Na traumatu z početí (okamžik, kdy duše vstupuje do těla a poprvé uvidí systém, do kterého vstupuje z pozemské perspektivy), trauma z porodu (okamžik průchodu dítěte porodními cestami ven z těla matky) a trauma placentární (trauma z předčasného a necitlivého oddělení placenty). Nejnovější výzkumy v této oblasti ukazují, že právě placentární trauma hraje velmi často zcela klíčové postavení.
Placentární trauma je spojené s poporodním obdobím počínající momentem, kdy je pupeční šňůra přestřižena a dítě odděleno od placenty, nikoliv od matky. Oddělení od matky nastává, když se placenta odloučí od děložní stěny a vyjde ven. Placenta je většinou spojovaná s matkou, protože vyrůstá z děložní stěny, kde po odloučení zanechá ránu. V našem myšlení se stala součástí těla matky. Je považována za užitečnou pouze během těhotenství a stává se nadbytečnou po porodu dítěte. Pupeční šňůra je v západních kulturách přestřižena hned po narození dítěte.
Tato část porodu je traumatická především proto, že lidé ignorují fakt, že placenta vzniká z oplodněného vajíčka a je proto součástí dítěte. Tím, že k ní přistupujeme jako k součásti matky, se vlastně distancujeme od části sebe sama. Jakékoliv odloučení způsobuje emocionální bolest. Naše placenty od nás byly při porodu násilně a bez úcty odňaty. Bylo s nimi zacházeno jako s odpadem nebo s materiálem, jenž posloužil k výrobě kosmetických produktů. Pupečníková krev obsahující kmenové buňky putovala do krevních bank, kde čekala na použití při transplantacích. Toto je hlavní faktor přispívající k našim pocitům oddělení, opuštění, křivdy, samoty a ztráty identity. Mylné připisování placenty matce je jedním z klíčových aspektů vzniku traumatu. Na seminářích se jen stačí o tomto novém pohledu zmínit a hned se dostaví účinek. Zdá se, že to spouští proces, při kterém dochází ke znovu přivlastnění ztracených placent. Lidé tento zážitek často popisují jako rozpomenutí se na něco, co v hloubi duše vždy věděli.
Práce s placentárním traumatem
Terapeutický proces lze pro lepší představu rozdělit do šesti obecných fází:
1. Přijetí faktu, že pokud jsme byli odstřiženi od placenty, máme placentární trauma.
2. Rozpoznání toho, že nevědomky trpíme symptomy placentárního traumatu a pravděpodobně je připisujeme něčemu jinému. Jakmile přijmeme placentární trauma (první fáze), je pouze otázkou času rozpoznání jeho příznaků (druhá fáze). Jsou většinou pociťovány v břiše např. jako neurózy, pocitu hrůzy atp.).
3. Fáze znovu přivlastnění si placenty jako naší součásti.
4. Začlenění ztracené části sama sebe - našeho éterického těla. Výsledkem sjednocení je pocit celistvosti, který předčí pocit sjednocení prožívaný v předchozí fázi přivlastnění si placenty.
5. Rozpoznaní a vyvarování se chyb v budoucích životních situacích. Poznání, v jakých životních situacích se jeho placentární trauma hlásilo o slovo.
6. Sžití se ztrátou a nemožností mít něco, co nám náleží (živiny z placenty). Živiny a energie, které byly určeny pro nás, jsme nikdy nedostali. Tato ztráta způsobuje pocit frustrace, který přenášíme do mnoha životních situací a obvykle z něj nedokážeme najít východisko. Cílem je akceptovat tuto skutečnost, abychom mohli v rámci možností existovat. Tak získáme sílu napojit se na nové zdroje.
Proč je tak důležité osvobodit se od placentárního traumatu?
Téměř všichni jsme se během počátečních hodin našeho života stali obětí této pomýlené víry. Víry v to, že jsme odděleni od naší matky, nikoliv od placenty. Víry, že placenta náleží matce a že náš vztah k placentě není důležitý. Dechová terapie a rebirthing, stejně jako jiné terapie potvrzují, jak hluboce naše první zážitky ovlivňují vnímání reality. Jelikož většina z nás přisuzuje vlastnictví placenty matce, nepovažuje se to za narušení lidské duše, ale za normální věc. Jak známo, chyba vede k další chybě... a tak tato pomýlená víra o počátečním vývoji našeho těla vytvořila síť iluzí, na které zakládáme naši realitu. Uvědomění si tohoto chybného pojetí a jeho náprava je vzrušující a podnětnou možností pro celé lidstvo.
Radana Rosecká Píšová
Literatura:
Rachana S.,: Lotosový porod, Tvořivá škola 2013
